Od lektorky z Muzea literatury, kde bylo dnes 2. trojročí.
Měla jsem původně trochu obavy z množství dětí v této věkové kategorii, ale bylo to pro mě velké a příjemné překvapení.
Děti se zajímaly oč jde, reagovaly na otázky, neměly problém mluvit nahlas a formulovat své myšlenky, hlásily se (ač nemusely😊)), dokázaly se ztišit a udržet pozornost, byly veselé. Když si s něčím nevěděly rady, zeptaly se bez toho, aby se styděly za svou otázku. Měla jsem příjemný dojem z toho, že se navzájem respektují. To, jak dlouho dokázaly poslouchat, mě překvapilo a potěšilo, obávala jsem se, že už teď, na konci roku, nebudou chtít přijímat další informace. Moc mě to s nimi bavilo, jsou bystré, sebevědomé a přitom trpělivě naslouchají ostatním. A navíc – znají spoustu věcí a samostatně přemýšlejí.
Takhle bych si přála, aby to vypadalo ve škole. Pohoda, radost z poznávání, respekt a originální myšlení.